HISTORIE Vzkříšení

HISTORIA Der frölichen und Siegreichen Aufferstehung unsers einigen Erlösers und Seligmachers Jesu Christi/
in die Music ubersetzet Durch Heinrich Schützen/Churf. S. Capellmeistern.
Dreßden/ Bey Himmel Bergen/ Im Jahr/ 1623.
Christo Redemptori sit laus honor et gloria per omnia secula. Amen.

HISTORIE milého a vítězstvím hojného Vzkříšení našeho jediného Spasitele a Potěšitele Ježíše Krista/
do muziky převedená skrze Heinricha Schuetze/ Kurfiřtského Saského Kapelmistra.
Drážďany/ U Himmel Bergen (=„Nebeských Hor“) V Roce 1623.
Kristu Vykupiteli buď chvála, čest a sláva na věky věkův. Amen.

HISTORIA Vzkříšení je prazvláštní útvar: osciluje někde mezi čtením evangelia ( = „radostné zvěsti“) v liturgii a mezi oratoriem, jak bývá v naší době duchovní hra nazývána. Sám autor o něm píše, že může být zpíváno „v kurfiřtských kostelech a pokojích“. Má tedy zpestřovat nejen veřejný kulturní a duchovní život, ale má nám sloužit i v té nejintimnější příležitosti (jakkoliv ony „pokoje“ chápeme třeba i sály...). Přitom dodává v nenápadné poznámce na konci „návodu k použití“, že by bylo vtipné, kdyby byl vidět jen sám Evangelista (Vypravěč) a ostatní byli „poschováváni“... To je zvláštní postřeh smyslu Muziky, která nás hluboko zasahuje jen přes sluch, tedy předkládá své pravdy k věření velmi obezřetně a ... cudně...
Naše Historie stále osciluje někde mezi tradičními „objektivními“ chorálními a polyfonními pašijemi (protějšku „madrigalových komedií“) a modernější operou. Ostatně - náš autor komponoval i opery... Ze všech čtyř Evangelií kompilovaný starší text užil Antonius  Scandellus už 1612, Heinrich Schütz však šel ještě dál. „Nalil“ starý obsah do nové formy, nenápadně, ale dokonale symetricky uspořádané: Sedm oddílů Historie tvoří 3 „scény“ a 4 „mezihry“. Zatímco „scény“ (1. Hrob a okolí, 2. Emauzy a cesta, 3. Jeruzalém) jsou jaksi „intimní“, svým způsobem velmi něžné a jemně humorné (Ježíš a Máří Majdaléna, nechápaví poutníci do Emauz, ustrašení Učedlníci za zavřenými dveřmi v Jeruzalémě), „Interludia“ neboli mezihry pracují se sborem: 1. Úvod, 2. Velekněží, 3. Jedenáct Učedlníků v Jeruzalémě, 4. Závěr. K tomu rady, vzkazy a důkazy, kterými hýří zmrtvýchvstalý Kristus, jsou jakýmsi „crescendem“ nebo „růstem“ k jistotě a naopak stále se vracející mírně lakonická poznámka – se smutkem i humorem zároveň – „viděli, slyšeli, ale stejně zase nevěřili...“ nás nesou, usvědčují...  Mohli bychom donekonečna rozebírat a třídit naší „Historii“, ale je asi důležitější, že to vše je jaksi „navíc“ také pěkná, smyslu a smyslů- plná Muzika. Je to ona „zástava“, „fant“ toho, „co bude“...

Když posloucháme hudbu Heinricha Schütze, je jisté, že jde vždy o dílo špičkové světové kvality. Přesto – a to možná mnoho posluchačů překvapuje a možná i nějak „oddaluje“ – se neubráníme jistému pocitu smutku. On sám nikdy nechtěl být a sloužit na kapelnických postech, kam byl povolán jako ten nejschopnější z nejschopnějších. Uprostřed válečných ruin doslova jako lev „vysekával“ své muzikanty z bídy, přežíval a pochovával své blízké a přátele, neúnavně tvořil do konce života (dožil se 89ti let!), stále směřoval stejným směrem. V jednom svém dopise s povzdechem píše o svém velikém současníkovi, se kterým se asi velmi dobře znal, nazývaným „Imperatore della Musica“, o Claudiovi Monteverde: „... je velmi schopný, škoda jen, že se více nevěnuje duchovní hudbě...“. Schützova prvotina, kterou věnoval roku 1611 svému velikému učiteli Giovanni Gabrielimu, totiž kniha pětihlasých „Italských Madrigalů“, které bývají označovány za „nejitalštější madrigaly vůbec“ (a to z pera Němce!) dokazuje, že Schütz dokonale znal různé žánry. A že tedy věděl jak a proč si za svůj „cílový“ žánr vybral právě hudbu duchovní... „Historie Vzkříšení“ která vznikla (r.1623 - mimochodem, ve stejném roce a podobných podmínkách jako Komenského „Labirynt Světa a Lusthaus Srdce“!) nás upozorňuje na něco velmi důležitého: na Naději. Uprostřed rostoucího násilí, běd, drancování, epidemií, hladu... „Zákryt“, ve kterém viděl svůj život – život křesťana – s životem Kristovým, mu vnukal na jedné straně stesk po neporušeném „Prvním Světě“ - Ráji, touhu po „Posledním Světě“ - po Nebi, víru v Lásku a v Milosrdenství, které jsou konečné, vítězné. Tedy tři veliké „věci“: Víru, Naději, Lásku. Celkem na začátku položená otázka tří Marií, jež nesou ke Hrobu vonné masti aby balzamovaly mrtvé Tělo Kristovo: „kdo nám odvalí kámen od dveří hrobu?“ je základní otázkou Schütze a Křesťana a Člověka vůbec: Ptáme se: „Kdo NÁM odvalí kámen od hrobu?“. Všimněme si, že se – jinak slabé - ženy ve své bezradnosti nezastaví, ale jdou dál. Nějak se „počítá“ s tím, že se „někdo najde“, kdo pomůže. Toto je ona odvrácená strana křesťanství – náboženství nastavené druhé (anebo sedmé anebo sedmdesáté sedmé) tváře pro další políček. Jen to urputné nastavení nakonec zastaví Zlo. Paradoxně Ježíšovi nejbližší, tedy Učedlníci – Apoštolové, stále z různých důvodů (strach, neinformovanost, poctivost, radost... :-) nevěří že už opravdu proběhlo Vzkříšení, zatímco Velekněží si hned v Sobotu (!) vzpomenou, že je třeba ostříhat = hlídat hrob, protože Kristus přece předpověděl své Zmrtvýchvstání! Ve své lži pokračují urputně dále tím, když šíří od pra-začátku jinou verzi historie, totiž lup mrtvého Ježíšova těla provedený v noci Učedlníky. ... Stráže spaly ...  Pra-pravidlo Světa, tedy úplatek strážným stále ještě funguje... V „Historii Vzkříšení“ najdeme celý Svět, i ten náš. K tomu nám ji Schütz – prostředník – dal! Chce to ale dost času. Všimněme si dobře posledního slova: „Victoria!“  

(c) Michael Properius 2007

 

Chorus

Die Auferstehung unsers Herren Jesu Christi, wie uns die von den vier Evangelisten beschrieben wird.

 

Zmrtvýchvstání našeho pána Ježíše Krista, tak jak nám je popsali čtyři Evangelisté.

 

Evangelist

Da der Sabbath vergangen war, Maria Magdalena, und die andre Maria, welche genennet wird Jacobi und Salome, und Johanna, und andre mit ihnen, die mit Jesu kommen waren aus Galiläa, kauften und bereiteten die Spezerei, daß sie kämen und salbeten Jesum, denn den Sabbath über waren sie still nach dem Gesetze.

 

Když uplynul Sabbath, Marie z Magdaly, další Marie zvaná Jakubova, Salome a Jana a s nimi další, kteří s Ježíšem přišli z Galileje, nakoupili a nachystali vonné masti, aby mohli jít a pomazat Ježíše a aby dodržely zákon.

 

Am Abend aber der Sabbathen, welcher anbricht am Morgen des ersten Tages der Sabbathen sehr früh, da es noch finster war, kommen sie zum Grabe, da die Sonne aufging, und trugen die Spezereien, die sie bereitet hatten.

 

Po západu slunce, na počátku prvního dne po sobotě, dokud byla tma, vyšli. Za východu slunce došli ke hrobu, kam donesli připravené vonné masti.

 

Und siehe, es geschah ein groß Erdbeben, denn der Engel des Herren stieg vom Himmel herab, trat hinzu und wälzet den Stein von des Grabes Tür, und setzte sich drauf, und sein Gestalt war wie der Blitz und sein Kleid weiß als der Schnee.

 

A hle, nastalo velké zemětřesení, neboť anděl Páně sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na něm. Jeho vzezření bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh.

 

Die Hüter aber erschraken vor Furcht und wurden, als wären sie tot. Die Weiber aber sprachen unter einander:

 

Strážci byli strachem z něho bez sebe a strnuli jako mrtví. Ženy ale říkaly jedna druhé:

 

Die drei Weiber oder Marien

Wer wälzet uns den Stein von des Grabes Tür?

 

Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobu?

 

Evangelist

Denn er war sehr groß. Und sie sahen dahin und wurden gewahr, daß der Stein abgewälzet war vom Grabe, und sie gingen hinein in das Grab und funden den Leib des Herren Jesu nicht.

 

Protože byl velmi velký. Ale když vzhlédly, viděly, že kámen je odvalen;  a vstoupili dovnitř do hrobu a zjistili, že tělo pána Ježíše tu není.

 

Da läuft Maria Magdalena hinweg, solchs nachzusagen, und da die Weiber darum bekümmert waren, daß der Leib Jesu nicht da war, siehe, da traten zu ihnen zweene Männer mit glänzenden Kleidern, und sie erschraken und schlugen ihr Angesicht nieder zu der Erden. Da sprachen sie zu ihnen:

 

Tu Marie Magdaléna vyběhla zpět, aby řekla, co se stalo, že tělo Ježíše Krista zde není; a hle, přistoupila k ní dvojice mužů v zářících řízách; a ona se vylekala a padla tváří k zemi. A oni jí řekli:

 

Die zweene Männer im Grabe

Was suchet ihr den Lebendigen bei den Toten? Er ist nicht hie, er ist auferstanden! Gedenket daran, was er euch saget, da er noch in Galiläa war und sprach: des Menschen Sohn muß überantwortet werden in die Hände der Sünder, und gekreuziget werden, und am dritten Tag auferstehen!

 

„Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen! Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát z mrtvých!“

 

Evangelist

Und sie gedachten an seine Wort und gingen vom Grabe und verkündigten das darnach den Elfen und den andern allen, und sagten solches den Aposteln, und es däuchten sie ihre Wort eben als wärens Märlein, und glaubten ihnen nicht. Da aber Maria Magdalena also läuft wie gesagt, kommt sie zu Simon Petro und zu dem andren Jünger, welchen Jesus lieb hatte, und spricht zu ihnen:

 

Tu se rozpomenuli na jeho slova, vrátili se od hrobu a oznámili všechno Jedenácti i všem ostatním, pověděli to apoštolům, ale jejich slova vypadala jako pohádky, apoštolové jim nevěřili. Potom Marie Magdaléna doběhla, jak bylo řečeno, za Śimonem Petrem a dalšími učedníky, které Ježíš miloval, a řekla jim:  

 

Maria Magdalena

Sie haben den Herren weggenommen aus dem Grabe, und wir wissen nicht, wo sie ihn hingeleget haben.

 

„Ukradli Pána z hrobu a my nevíme, kam ho uložili.“

 

Evangelist

Da ging Petrus und der ander Jünger hinaus und kamen zu dem Grabe; es liefen aber die zweene Jünger zugleich, und der ander Jünger lief zuvor, schneller denn Petrus, und kam am ersten zum Grabe, gucket hinein und siehet die Leinen geleget, er ging aber nicht hinein.

 

Petr a ten druhý učedník vstali a šli k hrobu. Oba dva běželi, ale ten druhý učedník předběhl Petra a byl u hrobu první. Nahlédl dovnitř a uviděl tam ležet jen plátna, ale nevešel.

 

Da kommt Simon Petrus ihm nach und ging hinein in das Grab und siehet die Leinen gelegt, und das Schweißtuch, das Jesu um das Haupt gebunden ward, war nicht bei den Leinen gelegt, sondern beiseit eingewickelt an ein besondern Ort. Da ging auch der Jünger hinein, der am ersten zum Grabe kam, und sahe und glaubte es.

 

Po něm přišel Šimon Petr a vešel do hrobu. Uviděl tam ležet lněná plátna, ale šátek, jímž ovázali Ježíšovu hlavu, neležel mezi plátny, nýbrž byl svinut na jiném místě. Potom vešel dovnitř i ten druhý učedník, který přišel k hrobu dřív; spatřil vše a uvěřil.

 

Denn sie wußten die Schrift noch nicht, daß er von den Toten auferstehen müßte. Da gingen die Jünger wieder zusammen, und Petrus verwundert sich, wie es zuging. Maria aber stand vor dem Grabe und weinet draußen. Als sie nun weinet, gucket sie in das Grab und siehet zweene Engel in weißen Kleidern sitzen, einen zu Häupten und den andern zu Füßen, da sie den Leichnam Jesu hingeleget hatten, und dieselben sprachen zu ihr:

 

Dosud totiž nevěděli, že podle Písma musí vstát z mrtvých. Oba učedníci se pak spolu vrátili domů. Petr byl v údivu nad tím, co se stalo. Ale Marie stála venku před hrobem a plakala. Přitom se naklonila do hrobu a spatřila dva anděly v bílém rouchu, sedící na místě, kde předtím leželo Ježíšovo tělo, jednoho u hlavy a druhého u nohou.

 

Zweene Engel

Weib, Weib, was weinest du?

Ženo, ženo, proč pláčeš?

 

 

Evangelist

Sie spricht zu ihnen:

Ona jim odpověděla:

 

Maria Magdalena

Sie haben meinen Herren weggenommen, und ich weiß nicht, wo sie ihn hingeleget haben.

"Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili."

 

Evangelist

Und als sie das saget, wandte sie sich zurücke und siehet Jesum stehen und weiß nicht, daß es Jesus ist. Spricht Jesus zu ihr:

Po těch slovech se obrátila a spatřila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on.

 

Jesus

Weib, was weinest du, wen suchst du?

"Proč pláčeš? Koho hledáš?"

 

Evangelist

Sie meinet, es sei der Gärtner und spricht zu ihm:

V domění, že je to zahradník, mu odpověděla:

 

Maria Magdalena

Herr, hast du ihn weggetragen, so sage mir, wo hast du ihn hingelegt, so will ich ihn holen.

"Jestliže tys jej, pane, odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já pro něj půjdu."

 

Evangelist

Spricht Jesus zu ihr:

Ježíš jí řekl:

 

Jesus

Maria!

„Marie!“

 

Evangelist

Da wandte sie sich um und spricht zu ihm:

Obrátila se a zvolala k němu:

 

Maria Magdalena

Rabbuni!

Rabbuni!

 

Evangelist

Das heißt: Meister!

Spricht Jesus zu ihr:

To znamená: Mistře!

Ježíš jí řekl:

 

Jesus

Rühre mich nicht an, denn ich bin noch nicht aufgefahren zu meinem Vater. Gehet aber hin zu meinen Brüdern und saget ihnen: Ich fahre auf zu meinem Vater und zu eurem Vater, zu meinem Gott und zu eurem Gott!

 

"Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím a pověz jim: Vystupuji k Otci svému i Otci jejich a k Bohu svému i Bohu jejich."

 

Evangelist

Dies ist die Maria Magdalena, von welcher Jesus austrieb sieben Teufel, welcher er am ersten erschien, da er auferstanden war, früh am ersten Tage der Sabbathen. Und sie ging hin und verkündigets denen, die mit ihm gewesen waren, die da Leide trugen und weineten, daß sie den Herren gesehen hatte, und solchs hätt` er zu ihr gesagt. Und dieselbigen, da sie höreten, daß er lebt und wäre ihr erschienen, glaubten sie nicht.

 

Toto je Marie Magdaléna, ze které Ježíš kdysi vyhnal sedm démonů, které se první zjevil, když byl vzkříšen z mrtvých, v první den nového týdne. A ona šla a oznámila, že jej spatřila, když truchlila a oplakávala jej, že uviděla Pána a co jí řekl. A oni, když slyšeli, že Ježíš žije a zjevil se jí, nevěřili.

 

Die Weiber aber gingen hinein in das Grab und sahen einen Jüngling zur rechten Hand sitzen, der hatte ein lang weiß Kleid an, und sie entsetzten sich. Es war der Engel des Herren, er aber sprach zu ihnen:

 

Ženy pak šly do hrobu a uviděly po pravici sedět jinocha v bílé říze a vylekaly se. Byl to anděl Páně a tu jim řekl:

 

Der Jüngling am Grabe

Entsetzt euch nicht! Ich weiß, daß ihr suchet Jesum von Nazareth, den gekreuzigten. Er ist nicht hie, er ist auferstanden, wie er gesagt hat. Kommet her und sehet die Stätte, da der Herr gelegen ist, und gehet schnell hin und sagets seinen Jüngern und Petro, daß er auferstanden sei von den Toten, und siehe, er wird für euch hingehn in Galiläa, da werdet ihr ihn sehen, wie er euch gesagt hat. Siehe, ich hab es euch gesagt!

 

„Neděste se! Vím, že hledáte Ježíše Nazaretského, který byl ukřižován. Není zde, byl vzkříšen, jak bylo řečeno. Pojďte se podívat na místo, kde ležel. Jděte rychle povědět jeho učedníkům a Petrovi, že byl vzkříšen z mrtvých a hle, jde před nimi do Galileje, tam ho spatří. Hle, řekl jsem vám to!“

 

Evangelist

Und sie gingen schnell zum Grabe hinaus, mit Furcht und großer Freude, und liefen, daß sie es seinen Jüngern verkündigten; denn es war sie Zittern und Entsetzen ankommen, und sagten niemand nichts, denn sie furchten sich.

 

Tu rychle opustili hrob a se strachem i s velikou radostí běžely to oznámit jeho učedníkům. Pak na ně padla hrůza a úžas a nikomu nic neřekly, neboť se bály.

 

Und da sie gingen, seinen Jüngern zu verkündigen, siehe da begegnet ihnen Jesus und sprach:

A jak běžely oznámit to učedníkům, hle potkal je Ježíš a řekl:

 

Jesus

Seid gegrüßet!

„Buďte pozdraveny!“

 

Evangelist

Und sie traten zu ihm und griffen an seine Füße und fielen vor ihm nieder. Da sprach Jesus zu ihnen:

A ony přistoupily, objímaly jeho nohy a klaněly se mu. Ježíš jim řekl:

 

Jesus

Fürchtet euch nicht, gehet hin und verkündiget es meinen Brüdern, daß sie hingehn in Galiläam, daselbst werden sie mich sehen!

 

"Nebojte se. Jděte a oznamte mým bratřím, aby šli do Galileje; tam mě uvidí."

 

Evangelist

Da sie aber hin gingen, siehe, da kamen etliche von den Hütern in die Stadt und verkündigten den Hohenpriestern alles, was geschehen war. Und sie kamen zusammen mit den Ältesten und hielten einen Rat und gaben den Kriegsknechten Geldes genug und sprachen:

 

Když se ženy vzdálily, tu někteří ze stráže přišli do města a oznámili velekněžím, co se všechno stalo. Ti se sešli se staršími, poradili se a dali vojákům značné peníze s pokynem:

 

Die Hohenpriester

Saget, seine Jünger kamen des Nachts und stahlen ihn, dieweil wir schliefen, und wo es wird auskommen beim Landpfleger, wollen wir ihn stillen, und schaffen, daß ihr sicher seid.

 

„Řekněte, že jeho učedníci přišli v noci a ukradli ho, když jste spali. A doslechne-li se to vladař, my to urovnáme a postaráme se, abyste neměli těžkosti.“

 

Evangelist

Und sie nahmen das Geld und taten, wie sie gelehret waren. Und solche Rede ist ruchbar worden bei den Juden bis auf den heutigen Tag.

A oni vzali peníze a udělali to tak, jak se jim řeklo. A ten výklad je rozšířen mezi židy až podnes.

 

Und siehe, Zweene aus ihnen gingen an demselbigen Tage in einen Flecken, der war von Jerusalem sechzig Feldweges weit; des Nam heißt Emmaus. Und sie redeten miteinander von allen diesen Geschichten, und es geschah, da sie so redeten und befragten sich miteinander, nahet Jesus zu ihnen und wandelte mit ihnen. Aber ihre Augen wurden gehalten, daß sie ihn nicht erkannten, denn in einer andern Gestalt erschien er ihnen. Er sprach aber zu ihnen:

 

A hle, dvojice z nich se téhož dne ubírala do jednoho místa, které je od Jeruzaléma vzdáleno asi tři hodiny cesty a nazývá se Emauzy. A rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo. A jak to v řeči probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi. Ale něco jako by bránilo jejich očím, aby ho poznali, neboť se jim zjevil v jiné podobě. Řekl jim:

 

Jesus

Was sind das für Reden, die ihr zwischen euch handelt unterwegen und seid traurig?

Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a jste smutní?

 

Evangelist

Da antwortet einer mit Namen Cleophas und sprach zu ihm:

Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl:

 

Cleophas

Bist du allein unter den Fremdlingen zu Jerusalem, der nicht wisse, was in diesen Tagen darinnen geschehen ist?

"Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!"

 

 

Evangelist

Und er sprach zu ihm:

A on jim řekl:

 

Jesus

Welches?

Co (se stalo)?

 

Evangelist

Sie aber sprachen zu ihm:

A oni mu řekli:

 

Cleophas und sein Geselle

Das von Jesu von Nazareth, wie er war ein Prophet, mächtig von Taten und Worten; wie ihn unsre Hohenpriester und Obristen überantwortet haben zum Verdammnis des Todes und gekreuziget.  Wir aber hofften, er sollt Israel erlösen, und über alles ist heut der dritte Tag, daß solches geschehn ist. Auch haben uns erschreckt etliche Weiber der unsern; die sind früh bei dem Grabe gewesen, haben seinen Leib nicht funden, kommen und sagen, sie haben ein Gesichte der Engel gesehen, welche sagen, er lebe! Und etliche unter uns gingen hin zum Grabe und fundens also, wie die Weiber sagten; aber ihn funden sie nicht.

 

Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem, naši velekněží a členové rady vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho. A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo. Také některé z našich žen nás ohromily: Byly totiž zrána u hrobu a nenalezly jeho tělo; přišly a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ. Někteří z nás pak odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy vypravovaly, jeho však neviděli."

 

 

Evangelist

Und er sprach zu ihnen:

A on jím řekl:

 

Jesus

O, ihr Toren, und träges Herzen, zu glauben alle dem, das die Propheten geredet haben! Mußte nicht Christus solches leiden und zu seiner Herrlichkeit eingehen?

 

„Jak jste nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci! Což neměl Kristus to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?“

 

Evangelist

Und fing an von Mose und allen Propheten und legt ihnen die Schrift aus, die von ihm gesaget waren. Und sie kamen nahe zum Flecken, da sie hingingen, und er stellet sich, als wollt er fürder gehen, aber sie nötigten ihn und sprachen:

 

Potom začal od Mojžíše a všech proroků a vykládal jim to, co se na něho vztahovalo ve všech částech Písma. Když už byli blízko vesnice, do které šli, on jako by chtěl jít dál. Oni však ho začali přemlouvat:

 

Cleophas und sein Geselle

Bleibe bei uns, denn es will Abend werden, und der Tag hat sich geneiget.

„Zůstaň s námi, vždyť už je k večeru a den se schyluje.“

 

Evangelist

Und er ging hinein, bei ihnen zu bleiben, und es geschah, da er mit ihnen zu Tische saß, nahm er das Brot, dankt, brachs und gabs ihnen. Da wurden ihre Augen geöffnet und erkenneten ihn. Und er verschwand vor ihnen und sie sprachen untereinander:

 

Vešel tedy a zůstal s nimi. A přihodilo se, když byl spolu s nimi u stolu, že vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim. Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům.

 

Cleophas und sein Geselle

Brannte nicht unser Herz in uns, da er mit uns redet auf dem Wege, als er uns die Schrift öffnet!

„Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?“

 

Evangelist

Und sie stunden zu derselbigen Stunde auf und kehreten wieder gen Jerusalem, und funden die Elfe versammelt und die bei ihnen waren, welche sprachen:

A v tu hodinu vstali a vrátili se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druhy pohromadě. Ti jim řekli:

 

Die Elfe zu Jerusalem versammelt

Der Herr ist wahrhaftig auferstanden und Simoni erschienen!

„Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se Šimonovi.“

 

Evangelist

Und sie erzählten ihnen, was auf dem Wege geschehen war, und wie er von ihnen erkannt wäre an dem, da er das Brot brach, und denen glaubten sie auch nicht. Es war aber am Abend desselbigen Sabbaths, und die Tür war verschlossen, da die Jünger versammelt waren, aus Furcht vor den Juden. Da sie aber davon redeten kam Jesus selbst, da sie zu Tische saßen, und trat mitten ein und spricht zu ihnen:

 

Oni pak vypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se jim dal poznat, když lámal chléb, a jak mu nevěřili. Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš sám, postavil se uprostřed ke stolu a řekl:

 

 

Jesus

Friede sei mit euch!

„Pokoj vám!“

 

Evangelist

Und schalt ihren Unglauben und ihres Herzens Härtigkeit, daß sie nicht geglaubet hatten denen, die ihn gesehen hatten auferstanden. Sie aber erschraken und furchten sich, meineten, sie sähen einen Geist, und er sprach zu ihnen:

 

Káral jejich nevěru a tvrdost srdce, poněvadž nevěřili těm, kteří ho viděli vzkříšeného. Oni se ale zděsili se a byli plni strachu, poněvadž se domnívali, že vidí ducha. Řekl jim:

 

Jesus

Was seid ihr also erschrocken, und warum kommen solche Gedanken auf in euren Herzen? Sehet, meine Hände und meine Füße! Ich bin es selbst, fühlet mich und sehet; denn ein Geist hat nicht Fleisch und Beine, wie ihr sehet, daß ich habe.

 

„Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí do srdce? Podívejte se na mé ruce a nohy; vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčte se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“

 

Evangelist

Und als er das saget, zeiget er ihnen Händ und Füße und seine Seite: Da wurden die Jünger froh, daß sie den Herren sahen. Da sie aber noch nicht glaubten vor Freuden und sich verwunderten, sprach er zu ihnen:

 

A když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Když tomu ale pro samou radost nemohli uvěřit a jen se divili, řekl jim:

 

Jesus

Habt ihr hie zu essen?

"Máte tu něco k jídlu?"

 

Evangelist

Und sie legten ihm vor ein Stück vom gebraten Fisch und Honigseims, und er nahms und aß vor ihnen. Er sprach aber zu ihnen:

Dali mu kus opečené ryby a plástev medu, a on si je vzal a pojedl před nimi. A řekl jim:

 

Jesus

Dies sind die Reden, die ich zu euch saget, da ich noch bei euch war; denn es muß alles erfüllet werden, was von mir geschrieben ist in dem Gesetz Mosi, in den Propheten und in den Psalmen!

„O tom jsem mluvil, když jsem byl ještě s vámi a říkal vám, že se musí naplnit všechno, co je o mně psáno v zákoně Mojžíšově, v Prorocích a Žalmech!“

 

Evangelist

Da eröffnet er ihnen das Verständnis, daß sie die Schrift verstunden, und sprach zu ihnen:

Tehdy jim otevřel mysl, aby rozuměli Písmu, a řekl jim:

 

Jesus

„Also ist es geschrieben, und also mußte Christus leiden und auferstehn von den Toten am dritten Tage, und predigen lassen in seinem Namen Buß und Vergebung der Sünden unter allen Völkern, und anheben zu Jerusalem. Ihr aber seid des alles Zeugen!“

 

„Tak je psáno a proto musel Kristus trpět a třetího dne vstát z mrtvých; v jeho jménu se bude hlásat pokání na odpuštění hříchů všem národům, počínajíc Jeruzalémem. Vy jste toho svědky!“

 

Evangelist

Und abermal sprach er zu ihnen:

A opět jim řekl:

 

Jesus

Friede sei mit euch! Gleich wie mich mein Vater gesandt hat, also sende ich euch.

„Pokoj s vámi!  Tak jako mě posílá můj Otec, tak já posílám vás.“

 

Evangelist

Und als er das saget, blies er sie an und spricht zu ihnen:

Po těch slovech na ně dechl a řekl jim:

 

 

Jesus

Nehmet hin den heilgen Geist! Welchen ihr die Sünden erlasset, den sind sie erlassen, und welchen ihr sie behaltet, den sind sie behalten!

"Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou!“

 

Beschluss, Chorus

Gott sei Dank, der uns den Sieg gegeben hat durch Jesum Christum, unsern Herren! Victoria!

Chvalme Boha, který nám daroval Vítězství skrze Ježíše Krista, našeho Pána!